Přehled rodů
Kojetice u Neratovic
Úryvek z knihy Václava CHONEJSKA, Z dějin nepatrné české vesnice, Praha 1894, s. 94:
"V druhé polovici 17. století byli to zvláště Lhotákové, kteři po mnoho let úřad rychtářů a kostelniků zastávali a v nejnovějších dobách opět zastávají. Jméno Lhotáků vyskytuje se v Kojeticích počátkem 17. století, Řehoř Blatský z Mačic nepochybně po manželce Anně, dceři svobodníka p. Jiříka na Vysoké Lhotě neboli Lhotáka — Lhoták nazývaný, zakoupil někdy po r. 1611 chalupu Zapouchovu. Roku 1666 byl Řehoř Lhoták, nepochybně syn předešlého, rychtářem a předním kostelníkem, a zůstal jím po několik let. Již před tím měl najaté pole od spustlého gruntu Hruškovského, nyní pak jako rychtář a kostelník najal značnou část polí zádušních a farních, jakož i louky a zahradu farní. Jako kostelník mě! každoroéně u sebe značnou část zádušních peněz za pronajaté zádušní pozemky a mohl jich ovšem dobře pro své hospodářství používati. Tak ku př. r. 1666 měl u sebe 22 zl. 23 kr., roku 1669 100 zl. 11 kr.. roku 1671 197 zl. 18 kr. atd. Roku 1668 pasíroval mu pan primátor a páni inspektores z uráčení svého od každého celoročního počtu 3 zl., a mimo to měli všickni sousedé společné skládati se na útraty pro rychtáře na cestu s kontribucí. Obilí míval složené ve farní stodole. Za skladku platival 1 1/2 kr. od mandele. Za vypadající část kupoval však často svíce bílé neb malované do kostela v ceně, jak se r. 1671 udává, 1 zl. 30 kr. Měl také zádušní krávu. V době, kdy grunty jiných sousedů Kojetických pustly — Řehoř Lhoták bohatl. Sousedé však nelibě na to pohlíželi a vyčítali mu, jakoby skrze tu povinnost rychtářskou a kostelnickou bohatl a jich "hrubě škrábal". Z té příčiny vznesl Řehoř Lhoták r. 1669 a opět r. 1671 na pány žádosť, aby těch povinnosti byl sproštěn. Nesvoleno k tomu však, poněvadž k tomu není času. Naopak r. 1671 nabizeno mu od pánů, aby pro syna Jana převzal po Kamenickém Hruškovský grunt v ceně 200 kop a ročně aby splácel po šesti kopách a 2 kopy vdově Kamenické, která bydlela na faře. Řehoř si stěžoval, že s to býti nemůže, a proto svoleno, aby splácel vrchnosti po 4 kopách a vdově Kamenické po 2 kop. ročně. Po třech letech teprve měl pánům platiti po šesti kopách. Jan dostal se skutečné na grunt Hruškovský. Druhého syna Pavla dal se svolením pánů vyučiti krejčovství. Tento Pavel zůstával po vyučeni na faře. Brzy však se dostal na grunt Přihodčin a píše se v počtech brzy Vodák, nebo Bodák, Dodák aneb Lhoták. Z jaké to asi příčiny? — Třetí, nejmladší syn Řehoř dostal grunt po otci.
O krejčím činí se zmínka r. 1667. Toho roku žádal totiž rychtář Řehoř Lhoták o dovolení, aby směl svého dvanáctiletého syna Pavla dáti na krejčovské řemeslo. Páni k tomu přivolili s tou podminkou, aby ho po vyučeni zase pánům dostavil. R. 1686 uvádí se mezi nájemci ve faře pouze "krejčí"; r. 1687 Pavel krejčí. a r. 1688 a 1689 Pavel Dodák.
R. 1679 dal Řehoř Lhoták rychtáři Novotnému osmnácte políčků a zprotivil se mu na rychtě. Za to dán do šatlavy a měl platiti deset kop. Na prosbu jeho však, že to udělal v opilství a nic takového čehos nikdy se nedopustil, sleveno mu 5 kop."